Studuji a pracuji ve farmaceutickém průmyslu a vidím zde spoustu věcí, které by se podle mě měly v nadcházejících letech změnit. Změna klimatu spolu s otázkami udržitelnosti se dostávají stále více do popředí zájmu. Ve světě vědy, třeba v biologii a chemii, se používají plastové nástroje a pomůcky na jedno použití, aby se zajistilo sterilní prostředí. Zároveň kvůli tomu vzniká obrovské množství odpadu. Věřím, že velké biotechnologické firmy budou do udržitelnosti investovat a zasadí se o pozitivní změnu, aby se snížil objem plastového odpadu, který při klinických testech a v laboratořích vzniká.

Pocit

Jsem optimista - věřím, že jsme schopni nezbytné změny uskutečnit a zajistit lepší budoucnost. Mám pocit, že často zapomínáme, jaký vliv jako jednotlivci máme a kolik toho můžeme dosáhnout, když o to budeme usilovat společně. Jsem přesvědčená o tom, že když budeme mít správné vedení a dostatečnou podporu, můžeme dosáhnout nejen toho, že lékařský výzkum bude probíhat udržitelně, ale zároveň nabídneme perspektivu všem mladým Evropanům.

Vliv a inspirace

Myslím si, že každý má na svou budoucnost vliv a je schopen stát se zároveň součástí širší představy o budoucnosti. Budoucnost vzniká realizací drobných úkolů, které nakonec vytvoří celek. Pokud budeme mít vůli vzdělávat se o aktuálních otázkách a pak nabyté znalosti uplatníme, vytvoříme tak příležitosti, které nám umožní svou budoucnost ovlivňovat a formovat ji podle svých představ.
 

Updated on úterý, 17/02/2026

Je neoddiskutovatelné, že zdraví planety Země a jejích obyvatel by se mělo stát naprostou prioritou všech institucí a vlád. Jsme na začátku roku 2022 a technologický pokrok postupuje neuvěřitelným tempem. Myslím, že veškerý výzkum by se měl soustředit na zajištění ekologičtější a zdravější budoucnosti lidstva. Ti nejzkušenější a nejinformovanější investoři na finančních trzích, známí také jako „smart money“, mají kontrolu nad více než 95 % světového bohatství a je na nich, aby se rozhodli jednat v zájmu nás všech. Podniky, které vydělávají na úkor životního prostředí a lidského zdraví, si podřezávají větev sami pod sebou. S postupným vyčerpáváním zdrojů naší planety si totiž nakonec budou muset uvědomit, že ekologická transformace je nevyhnutelná.

Doufám, že v roce 2040 budeme mít všichni přístup k ekologičtějším, výkonnějším zdrojům energie - mám na mysli hlavně mezinárodní projekt ITER a po něm pak také projekt DEMO. Tím se zajistí ekologičtější energetická budoucnost s prosperujícím hospodářstvím.

Větší úsilí musí vyvinout i politici, zvláště pak vedoucí představitelé, kteří mají podle mnohých značné nedostatky co do realismu, altruismu a soucítění s ostatními.
Jako Francouz mám pocit, že ve Francii i v mnohých zemích, jako je ta naše, dochází k omezování občanských svobod. Setkáváme se tu i s porušováním Deklarace práv člověka a občana.

Peníze vybrané vládami i tzv. „smart money“ se vynakládají v oblastech, které podle mě nejsou z hlediska ochrany planety a lidí vůbec prioritou. Objem financí vydávaných na armádu neodpovídá skutečným potřebám lidstva. K tomuto názoru jsem došel, protože sám ve vojenském průmyslu pracuji.

Pocit

Prudké změny či výkyvy v energetické, politické či hospodářské oblasti jsou nevyhnutelné. Můžeme se z nich ale poučit a připravit si do budoucna jasnější strategii a plán, jak naší planetu a společnost ochránit.

Vliv a inspirace

Jeden malý krok, jedna změna v chování jediného člověka, která bude motivovat ostatní, může mít skutečně velký vliv. Proto chci i nadále přispívat k vytváření lepšího světa. Chci získat takové sociální postavení a vliv, aby měl můj názor dostatečnou váhu a měl tak i větší dopad.

Updated on úterý, 17/02/2026

Chodila jsem na gymnázium v Bredě (Nizozemsko), kde jsme měli fajn třídu. Každý měl svůj styl, svoje zájmy, hobby, názory. Ale ne všem se to líbilo. Pamatuju si například, že jeden můj kamarád nosil sukni a ostatní spolužáci se mu za to posmívali. Přišlo mi to od nich dost hloupé, a proto jsem chtěla, a chci dodnes, aby mohl být v budoucnu každý tím, čím chce.

Proto jsem se připojila k týmu KinderTrendrede, což je program, kde s ostatními diskutujete o tom, jak by mohla naše společnost vypadat v budoucnu. Myslím, že naslouchat ostatním je velice důležité. A kdybychom si dříve svou budoucnost nebrali do svých rukou, nikdy bychom přece nebyli tam, kde jsme. Děti jsou a zůstanou naší budoucností.

Proto je úžasné, že se moje vize stala skutečností: žijeme v inkluzivní a rozmanité společnosti, kde je mi dobře a kde se cítím doma. Lidé si naslouchají, tolerují rozdílnost ostatních. A nejsou to už jen mladí lidé, ale všichni, co dnes o budoucnosti vědomě přemýšlejí. Minulost změnit nelze, ale budoucnost ještě není napsaná - je plná nových myšlenek, vizí a naděje.

Proto jsem velmi ráda, že tu mohu sdílet svůj příběh. Má to pro mě velký význam. Čím více lidí mohu inspirovat k tomu, aby přemýšleli a jednali v zájmu rozmanitosti, tím bude budoucnost vypadat lépe.

Pocit

Pociťuji naději a odhodlání jednat, protože co ještě dnes považujeme za nemožné, se může v budoucnu stát skutečností. Pokud ale chceme v takovém světě žít, je třeba začít se změnami hned. A domnívám se, že se o to musíme zasadit společně, všichni, bez ohledu na věk. Každý nápad se počítá.

Vliv a inspirace

Jak bude svět vypadat v budoucnu, může ovlivnit každý z nás, protože za každou změnou stojí něčí rozhodnutí. Proto si myslím, že je důležité diskutovat a spolupracovat, abychom dali dohromady nápady a myšlenky, které nám pomohou vytvořit lepší budoucnost.
 

Updated on úterý, 17/02/2026

Píše se rok 2040 a já mám pocit, že od doby, kdy jsem chodila na střední, uplynulo snad 100 let. Pamatuju si, jak lidé tenkrát museli čelit rasismu a jak světu vládly předsudky. Pamatuju si také, jak se lidé snažili vymýt nespravedlnost. Tehdy vás ostatní soudili za věci, které jste nemohli nijak ovlivnit - za to, že máte tmavou pleť, homosexuální orientaci, nebo prostě za to, že jste žena. Pamatuju si, jak policie zabíjela černochy, jak byli homosexuálové ve společnosti izolovaní a jak byly v mnohých částech světa ženy zabíjeny za to, že chtěly chodit do školy. Nejzvláštnější na tom je, že svět byl v té době považován za přátelské, přívětivé místo. Až dnes, v roce 2040, mi dochází, že tomu tak nebylo - byl to svět nepřívětivý a nebezpečný. Teď už je situace jiná. Svět se změnil - podnikly se změny v právním systému a změnilo se dokonce i myšlení lidí.

Pocit

Když přemýšlím o budoucnosti, mám obavy z toho, s čím vším se budu muset potýkat a že se mi to ne vždy podaří.

Vliv a inspirace

Myslím si, že mám na formování budoucnosti určitý vliv, a to hlavně tím, jaké budu mít jednou zaměstnání a jak budu jednat v rámci své sociální skupiny.

Updated on úterý, 17/02/2026