Inspirujte se činností obhájců lidských práv

poslední aktualizace pátek, 27/08/2021

Sacharovova cena a Sacharovovův stipendijní program Evropského parlamentu slouží k podpoře lidí, kteří se zasazují o lidská práva. Mladí lidé jako vy žijící v různých částech světa se tak mohou zasazovat o pozitivní změny ve společnosti.

Toto ocenění se uděluje za odvahu při prosazování a ochraně lidských práv, základních svobod, principů právního státu a demokracie. Má formu stipendia a finančního ocenění. Jak to funguje

Sacharovova cena za svobodu myšlení byla pojmenována po nositeli Nobelovy ceny za mír Andreji Sacharovovi a je udělována jednotlivcům, skupinám nebo organizacím, které se dlouhodobě věnují prosazování a ochraně lidských práv mírovými prostředky.

Kandidátem na tuto cenu může být kdokoli. Každoročně pak poslanci Evropského parlamentu nominují potenciální vítěze, z nichž parlamentní výbory pro zahraniční věci a rozvoj vyberou tři finalisty. 

Konečného vítěze vybírá předseda Parlamentu spolu s předsedy politických skupin. Laureát obdrží cenu 50 000 EUR a okamžitý přístup do kontaktní sítě poslanců EP a příslušných nevládních organizací.
V roce 2016 poukázali předchozí laureáti na to, jakou neocenitelnou politickou podporu může Evropská unie obráncům lidských práv na celém světě poskytnout. Evropský parlament to vzal na vědomí a zřídil Sacharovovův stipendijní program pro obránce lidských práv ze zemí mimo EU. 

Zájemci se mohou přímo ucházet o jedno ze 14 ročních stipendií, které uděluje skupina europoslanců zabývající se globální podporou demokracie. Stipendisté se zúčastní dvoutýdenního intenzivního školení v Bruselu a na globálním kampusu pro lidská práva v Benátkách, kde mají možnost setkat se s politiky a dalšími vlivnými lidmi, kteří mohou podpořit pozitivní změny v jejich oblasti.

Tím podpora EU zdaleka nekončí. Laureáti Sacharovovy ceny a účastníci Sacharovova stipendijního programu mohou zůstat v kontaktu s poslanci Evropského parlamentu a pracovníky místních delegace EU ve svých zemích a pokračovat tak ve své práci. 

Zajímá vás, kdo cenu a stipendium získá a zda byste se o ně mohli ucházet vy sami? Pak čtěte dál.

The Restorers – finalisté Sacharovovy ceny v roce 2019

Více než 200 milionů dnešních dívek a žen si muselo projít strašlivou zkušeností mrzačení ženských pohlavních orgánů, které spočívá v částečném nebo úplném odstranění vnějších ženských pohlavních orgánů z jiných než zdravotních důvodů. Většině z nich bylo v době zákroku méně než 15 let. 

Pět technologicky zdatných náctiletých studentek z Keni – Ivy Akinyi, Macrine Onyango, Synthia Otieno, Purity Ouma and Stacy Owino – se rozhodlo vyvinout za podpory své učitelky Dorcas Adhiambo Owinoh aplikaci pro boj proti těmto praktikám.

Díky aplikaci i-Cut si mohou dívky, kterým toto mrzačení hrozí nebo které ho již podstoupily, zavolat lékařskou a právní pomoc – stačí stisknout tlačítko. Aplikace rovněž sdílí údaje o mrzačení ženských pohlavních orgánů a může pomoci se sbírkou prostředků na financování dalších aktivit v této oblasti.

Uvedený dívčí tým se zatím soustředil na komunity a služby v severozápadní části Keni. 

To se ale má změnit.

Dorcas Adhiambo Owinoh k tomu dodává: „Sacharovova cena zviditelnila naši práci ostatním organizacím, které se problematikou mrzačení ženských pohlavních orgánů zabývají. Díky tomu můžeme zkoumat další možnosti rozvoje naší práce.“

The Restorers se před ničím nezastaví. Vědí, že mrzačení ženských pohlavních orgánů poškozuje ženy a dívky na celém světě. Chtějí proto svou pomoc rozšířit o další komunity, a to i v ostatních částech Keni a dokonce v jiných zemích.

To vše díky malé aplikaci.

Asma Kaouech – stipendistka Sacharovova programu v roce 2017

Tato 27letá Tunisanka je spoluzakladatelkou a ředitelkou mládežnické organizace Fanni Raghman Anni (v češtině „mé umění navzdory sobě“). Tato organizace používá různé formy alternativního umění, jako jsou graffiti nebo pouliční divadlo, k prosazování lidských práv na Středním východě a v severní Africe. 

Zaměřuje se na mladé lidi a zranitelné skupiny obyvatel. Zajišťuje tak dostupný způsob, jak zabránit jejich radikalizaci. Dává jim možnost se vyjádřit se a šířit poselství o toleranci uměleckou činností na ulici.

Když Asma tuto organizaci v roce 2011 během tuniské revoluce zakládala, byla již zkušenou obhájkyní lidských práv. Svou zkušenost využívá ke školení dalších zájemců o tuto činnost.

Jejím cílem je vytvořit rovnoprávnější, spravedlivější a udržitelnější svět. „Věřím, že se všichni rodíme jako svobodné a rovnoprávné lidské bytosti s lidskou důstojností a právy,“ říká Asma

a dodává: „Sacharovovo stipendium je pro mě výzvou k tomu bojovat za lidská práva. Zároveň cítím určitou jistotu, že jsem součástí širší sítě jejich obhájců.“

Podle ní zbývá ještě mnoho práce. Poukazuje při tom na současnou politickou a bezpečnostní nestabilitu ve světě, změnu klimatu a globální pandemii. To vše nás staví před nové výzvy.

Vše uzavírá slovy: „Role obhájců lidských práv je nyní důležitější než kdy předtím.

Lorent Saleh – laureát Sacharovovy ceny v roce 2017

Lorent s aktivismem začal velmi brzy, a to když vedl studentské protesty za demokracii a lidská práva ve své rodné Venezuele. Několikrát byl na základě vágních obvinění zatčen – například za to, že „šířil nepravdivé informace“. A tak utekl do Kolumbie. 

V roce 2014 byl deportován zpět do Venezuely a tentokrát byl obviněn z provádění polovojenského výcviku a plánování útoků proti své zemi. Nikdy však nebyl formálně usvědčen. 

Následující čtyři roky strávil ve vězení a více než polovinu svého trestu si odpykal v ústředí venezuelské tajné služby SEBIN. Během uvěznění byl vystaven zvláštní formě mučení: byl držen v izolaci a pod stálým dohledem v malé cele, kde měl 24 hodin denně rozsvícené světlo.

Neztrácel ale naději. V roce 2017 získal Lorent Sacharovovu cenu coby člen demokratické opozice ve Venezuele spolu s dalšími prodemokratickými aktivisty a politickými vězni. V říjnu 2018 byl konečně propuštěn a odešel do exilu do Madridu. 

K ocenění uvádí: „Sacharovova cena jen potvrdila to, co jsem celá léta tvrdil. Je projevem podpory dlouholetého boje a velkého počtu utlačovaných lidí ve Venezuele.“

Ve svých 32 letech Lorent i nadále bojuje o prosazení svobody a demokracie ve Venezuele a vede kampaň za mezinárodní opatření proti podobným mučícím praktikám. 

„Hodlám i nadále pracovat na zákazu mučení a potlačování krutého, nelidského, ponižujícího zacházení, kterému je mnoho lidí na celém světě dodnes vystavováno.“