Město Larissa má hluboké kořeny v historii, ale zároveň hledí do budoucnosti: prosazuje odvážné myšlenky a progresivní přístupy, které jsou plně v souladu s hodnotami a iniciativami Nového evropského Bauhausu (NEB).

V roce 2021 vypsalo město Larissa mezinárodní soutěž o nejlepší návrh na úpravu okolí prvního antického divadla ve městě. Divadla tvořila klíčovou součást starověké řecké kultury a fungovala jako centrum společenského života. I pouhá pětiminutová procházka po městě vám umožní udělat si představu o jeho bohaté a rozmanité historii – od starověkého Řecka až po Osmanskou říši. Textilní trhy známé jako bezesteni (název pochází z arabských slov pro bavlnu bez a obchodníky s látkami bezzaz) byly klíčovou součástí osmanského městského života a svědčí o tom, že město Larissa bývalo důležitým a rušným obchodním centrem. Místní trh bezesteni byl postaven na přelomu 15. a 16. století, a přestože se do dnešní doby dochovaly jen čtyři kamenné zdi, kdysi se v něm nacházelo 21 obchodů.

Larissa láká kombinací kontrastních kultur, historie a moderny, a díky inovativnímu přístupu se z ní stává moderní město se starobylými kořeny. Je to také tzv. CLEVER City, tedy chytré město, které využívá inovací a společné tvorby k regeneraci městské krajiny pomocí zásahů inspirovaných přírodou.

V návaznosti na hodnoty, které ztělesňuje Nový evropský Bauhaus (NEB), posouvá Soluň hranice a dává své tradiční architektuře moderní nádech. Jedním za nejzajímavějších míst ve městě je klub Aigli Geni Hammam. Jedná se o bývalé turecké lázně, které byly přestavěny na jakési kulturní centrum: nyní se v nich nachází kino a v zimě se zde pořádají nekončící večírky. V živé čtvrti Valaoritou můžete navštívit tajný bar Three Pieces, restauraci se skrytým barem a fotokoutkem. Nedaleko starého města se nacházejí Pašovy zahrady, tajemný park s mnoha záhadnými kamennými stavbami, plastikami, obrazci a symboly, jejichž původ nikdo nezná.

Pokud se zajímáte o umění, vaši pozornost si rozhodně zaslouží soluňskáMetropolitní organizace muzeí výtvarného umění, která pořádá fascinující výstavy zahrnující vše od fotografie až po ruskou avantgardu.

Soluň je nejen kulturním centrem, ale pyšní se také svým přístupem k otázkám udržitelnosti. V roce 2021 přijalo město plán udržitelné městské mobility s cílem přerozdělit veřejný prostor a vybudovat více pěších tras. Soluňská „živá laboratoř pro inteligentní mobilitu“ je evropským průkopníkem ve využívání technologií ke zlepšení městské mobility. V zájmu podpory udržitelného cestovního ruchu zahájilo město projekt Karta udržitelného cestovního ruchu, který propaguje nízkoemisní aktivity, například pěší prohlídky s průvodcem. Nezapomeňte si tuto kartu při návštěvě města vyzvednout.

Hlavní město Severní Makedonie je jedinečné a okouzlující. Skopje se v současnosti řídí hodnotami a cíli Nového evropského Bauhausu (NEB) a je prvním městem v Severní Makedonii v síti zelených měst. Díky své malé rozloze si jeho centrum můžete projít pěšky. Najdete zde spoustu zajímavostí, jako je část zvaná Čaršija, staré osmanské město na úbočí kopce, nebo Most umění, který zdobísochy významných makedonských umělců a hudebníků.

Udržitelnost se ve Skopji těší rychle rostoucímu zájmu, což nejlépe dokazuje mládežnická organizace Go Green. Ta zahájila iniciativu „Od dveří ke dveřím“, což je sociální počin, který využívá model udržitelného nakládání s odpady ke zlepšení sociální integrace neformálních sběračů odpadků ve městě. Město Skopje se stalo finalistou soutěže Evropské ceny za mobilitu 2016, a to díky své inovativní městské službě sdílení automobilů.

Po ničivém zemětřesení v roce 1963 bylo město donuceno k celkové přestavbě, která vedla ke vzniku pozoruhodné moderní architektury. Jedním z příkladů je Hlavní pošta, kterou navrhl Janko Konstantinov. Budova je postavena v moderním brutalistním stylu a z její fasády vystupují odvážné, neobvyklé tvary. Ve městě se nachází téměř 300 soch a staveb, od historických postav až po abstraktní umělecká díla. Za zmínku stojí i 66 metrů vysoký Kříž tisíciletí.

Město Niš v sobě snoubí tradiční historický balkánský design, brutalistní a postsocialistickou architekturu a současné kreativní pojetí městských prostor, kde se můžete seznámit s pravou podstatou Nového evropského Bauhausu (NEB). Díky tomu působí Niš dojmem dynamického města s bohatou historií a kulturou. Jedním z příkladů je Klempířská ulička, poslední zachovaná ulice bývalého nišského bazaru, kde se v řadě kaváren a tradičních taveren či bister, známých jako kafany, setkává pestrý dav turistů, studentů a místních obyvatel. 

V roce 2005 se město Niš stalo členem sítě Energy Cities, která sdružuje orgány místní samosprávy a usiluje o to, aby si města i občané osvojili takový způsob života, který obstojí i v budoucnosti. V roce 2014 přijalo město akční plán Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energetiku, v němž se místní samosprávy zavázaly snížit emise skleníkových plynů přijetím udržitelných a efektivních řešení rozvoje měst. Niš je také jedním ze šesti měst projektu TOMORROW, která stojí v čele přechodu na nízkouhlíková, odolná a lépe obyvatelná města. V roce 2016 se v Niši konala první Mezinárodní konference o územním plánování, na níž se sešli akademici, výzkumníci a starostové, aby společně hledali řešení výzev, kterým čelí města 21. století. Niš je udržitelné město s pohledem upřeným do budoucnosti.

Při své návštěvě si prohlédněte pevnost, kterou v 18. století postavili Turci (ačkoli opevnění se na tomto místě nacházelo již v dobách starověkého Říma). V Niši můžete obdivovat místní architekturu, zajít si na prohlídku umělecké galerie, zastavit se na trhu a na závěr třeba v některé z restaurací či kaváren. V pevnosti se také koná hudební festival Nišville, takže pokud máte rádi jazzovou hudbu, zapište si datum konání tohoto festivalu do kalendáře.

Bělehrad je jedním z nejstarších nepřetržitě obydlených měst v Evropě. Má pohnutou historii, protože byl osídlen Kelty, Římany a poté byl součástí Byzantské, Francké a Bulharské říše, dále Uherského království, Osmanské říše, Rakouska a dalších, než se v roce 1918 stal hlavním městem Jugoslávie. Bojovalo se o něj ve 115 válkách, 44krát byl srovnán se zemí, pětkrát bombardován a nesčetněkrát obléhán. Při své návštěvě si prohlédněte kostel Ružica, kde najdete dva lustry vyrobené z nábojnic, mečů a částí děl z první světové války – dekorativní prvek odrážející minulost Bělehradu.

Pro Nový evropský Bauhaus má Bělehrad zvláštní význam díky své architektuře s fascinujícím brutalistním důrazem na použité materiály, struktury a konstrukce, do níž se promítly i krásné secesní a novobyzantské vlivy. K pozoruhodným příkladům této architektury patří svažující se bloky bytů v Novém Bělehradě, které připomínají Lego, telefonní ústředna, která jako by se vznášela nad zemí, a věž Avala ve tvaru rakety. V Bělehradě se také konají ekologické trhy, například Dorćol Platz, kde se prodávají udržitelné produkty, oblečení z druhé ruky a recyklované materiály.

Navzdory své bohaté historii se Bělehrad usilovně snaží modernizovat a vybudovat město budoucnosti, které bude vyhovovat všem svým obyvatelům. V roce 2018 se Bělehrad připojil k síti zelených měst Evropské banky pro obnovu a rozvoj, čímž se zavázal k budování udržitelné infrastruktury a přijetí akčního plánu pro zelené město.

V Reykjavíku žije více než 65 % obyvatel Islandu. Město se pyšní bohatou kulturní scénou a vzkvétá i po designové stránce. Na islandské umění má velký vliv místní příroda s úchvatnou krajinou a téměř nadpozemskými útvary . Proslulá kreativita místního obyvatelstva je přisuzována pokrokové kultuře a nedostatku přírodních materiálů.

Islandský design je odvážný, inovativní a experimentální a ztělesňuje pokrokového a udržitelného ducha Nového evropského Bauhausu (NEB). Místní módní průmysl se vyznačuje odvážným, svérázným stylem, který je založen na ekologickém přístupu, který propagují ho osobnosti jako Björk (celosvětová ikona stylu), a na použití atypických materiálů, jako je rybí kůže či lávové kameny (na nábytek). Z Reykjavíku pocházejí dva významní abstraktní a avantgardní umělci, Svavar Guðnason a Nína Tryggvadóttir.

Navštivte ikonickou dominantu Reykjavíku, koncertní síň Harpa. Tato bloková nábřežní budova s výraznou barevnou skleněnou fasádou byla navržena ve spolupráci s umělcem Olafurem Eliassonem. Síň Harpa získala v roce 2013 prestižní cenu Evropské unie za současnou architekturu – Cenu Miese van der Roheho. Island je členem Severského uhlíkově neutrálního Bauhausu, projektu Laboratoře NEB.

Island sice není známý jako destinace pro milovníky opalování, ale kousek od Reykjavíku najdete Nauthólsvík, uměle vytvořenou pláž se zlatavým pískem a vyhřívaným bazénem. V létě je vstup zdarma a po zbytek roku stojí přibližně 5 eur.