Co je změna klimatu?

poslední aktualizace středa, 21/10/2020

O změně klimatu nyní slyšíme ze všech stran. Výjimečně teplé zimy, nekontrolovatelné lesní požáry, ledovce tající neočekávaným tempem – to vše jsou jevy vyplývající ze změny klimatu.

Chcete porozumět změně klimatu, jejím příčinám a dopadům? Podívejte se na odpovědi na těchto pět klíčových otázek.

1. Co je změna klimatu?

Změna klimatu je způsobena globálním oteplováním a projevuje se na dlouhodobých povětrnostních hodnotách, jako je teplota, úroveň hladiny moří a množství srážek. 

Podnebí na planetě Zemi se od jejího vzniku před 4,5 miliardy let dramaticky změnilo již mnohokrát. Střídala se tu období tepla s dobami ledovými. Tyto cykly vždy zabíraly desítky tisíc či milionů let. V posledních 150 letech (průmyslová éra) však teploty na naší planete rostly rychleji než kdykoli předtím.

2. Jaké jsou příčiny změny klimatu?

Primární příčinou změny klimatu jsou tzv. skleníkové plyny, které se do atmosféry dostávají při spalování fosilních paliv, jako je ropa, uhlí a zemní plyn. Na emisích skleníkových plynů se podílejí další lidské činnosti, jako je zemědělství a odlesňování. Problém spočívá v tom, že tyto plyny zadržují v atmosféře teplo: tento jev se nazývá skleníkový efekt. 

Bez skleníkového efektu by průměrná teplota Země dosahovala -18°C. Každodenní lidské činnosti však skleníkový efekt zintenzivňují, a tudíž teplota na naší planetě roste rychleji. Přes veškeré mezinárodní závazky úroveň oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře stále stoupá a v roce 2019 dosáhla podle Světové meteorologické organizace dalších rekordních hodnot (ve srovnání s rokem 1750 o téměř 150 % více). 

3. Jaký dopad změna klimatu má?

Hlavním dopadem změny klimatu je globální nárůst teploty, a to o 1,1°C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Období 2010-2020 se zapíše do dějin jako desetiletí výjimečně vysokých teplot – rok 2019 byl podle oficiálních záznamů druhým nejteplejším rokem v lidstvu známé historii. Pokud bude trend pokračovat, mohly teploty na konci tohoto století stoupnout o 3-5°C, což by mohlo mít katastrofální následky. Pro srovnání: odhaduje se, že za posledních 10 000 let vzrostla globální teplota o 5°C!

Rostoucí teploty mají vliv na tání ledového pokryvu na severním a jižním pólu, které vede ke stoupání hladiny moří a v konečném důsledku způsobuje záplavy, které ohrožují pobřežní komunity. Klimatická změna rovněž přispívá k častějším a intenzivnějším extrémním povětrnostním jevům, jako jsou bouře, lesní požáry a období extrémního sucha či horka. V jednotlivých světových regionech se změna klimatu projevuje různě – některé části světa se musí vypořádat s dalekosáhlejšími dopady. 

4. Jaký to má vliv na člověka?

V důsledku změny klimatu je ohroženo veřejné zdraví i zajištění dostatečných zásob potravin pro celosvětové obyvatelstvo, a to především v Africe a Asii, které čítají největší počet mladých lidí na světě. Jak je uvedeno v programu OSN pro životní prostředí (UNEP), globální oteplování o 2˚C by pro více než polovinu obyvatel Afriky představovalo riziko podvýživy. Světová zdravotnická organizace varovala, že milionům obyvatel hrozí, že by se v důsledku toho nakazili malárií, nemocemi přenášenými vodou nebo by trpěli podvýživou. To bude mít také dopad na migraci lidí. Očekává se, že vzroste počet tzv. klimatických uprchlíků. 

5. Lze změnu klimatu zastavit?

Změnu klimatu sice nelze zvrátit, ale můžeme zmírnit její dopady a přizpůsobit se jejím důsledkům. Opatření, která mají dopad těchto změn zmírnit, se zaměřují na snížení uhlíkových emisí vypouštěných do ovzduší. Toho dosáhneme například tím, že budeme věnovat pozornost rozvoji ekologických způsobů získávání energie a zajistíme větší zalesnění. V oblastech, jako je doprava, energetika, průmysl, domácnosti, odpadové hospodářství a zemědělství, je třeba učinit zásadní změny. 

Přizpůsobit se změně klimatu znamená připravit se na její důsledky a zajistit větší odolnost naší společnosti. Toho můžeme dosáhnout například tak, že budeme efektivněji využívat omezené vodní zdroje, adaptujeme zemědělské a lesnické metody a zajistíme, že naše budovy a infrastruktura budou schopny odolat budoucím klimatickým podmínkám a extrémním meteorologickým jevům. 

Dopady změny klimatu jsou často nejvíce pociťovány v oblastech, jejichž obyvatelstvo je již beztak dosti zranitelné. Vypořádat se se změnou klimatu proto znamená rovněž pomoci těm nejzranitelnějším a zajistit pokrok při řešení dalších globálních problémů, jako je boj s chudobou a nerovností, jakož i zhoršování stavu životního prostředí. Mezinárodní organizace, občanská společnost a stále více mladých lidí se snaží prosazovat celosvětové řešení změn klimatu. Evropská unie zařadila změnu klimatu na přední místo svého politického programu, a to v rámci Zelené dohody pro Evropu, kterou v prosinci 2019 zveřejnila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent.