Situace migrantů a uprchlíků v Evropě

poslední aktualizace pondělí, 20/09/2021

V průběhu dějin lidé vždy migrovali z jednoho místa na druhé. I v dnešní době přicházejí do EU migranti i uprchlíci s vidinou bezpečí a lepšího života.

Někteří přicházejí legální cestou, jiní riskují život plavbou ve člunu - motivaci ale mívají společnou: útěk před politickou diktaturou, válkou, důsledky přírodní katastrofy nebo chudobou. Jak migrační krizi řeší EU?

Jaký je rozdíl mezi uprchlíkem a migrantem

Uprchlíci jsou lidé prchající před ozbrojeným konfliktem nebo politickou perzekucí. Status uprchlíka mohou dostat v zemi, kam utekli, a to na základě prokázané obavy perzekuce z důvodu příslušnosti k určitému etniku, náboženství, sociální skupině nebo na základě národnosti či politického přesvědčení. Na konci roku 2018 bylo podle údajů organizace UNHCR na světě 25,9 milionu uprchlíků. V EU byla přijala tzv. kvalifikační směrnice, v níž jsou uvedeny pokyny pro přiznání mezinárodní ochrany těm osobám, které ji potřebují. 

Žadatelé o azyl jsou lidé, kteří tvrdí, že prchají z vlastní země z některého z výše uvedených důvodů, ale ještě jim nebyl status uprchlíka přiznán. V současné době v EU platí, že o mezinárodní ochranu se žádá v prvním členském státě, do něhož daná osoba vstoupí. Uprchlický status či jiná forma mezinárodní ochrany je jí přiznána pouze za předpokladu, že to schválí příslušné vnitrostátní orgány. To znamená, že ne každý žadatel o azyl status uprchlíka získá. V roce 2018 poskytly země EU ochranu téměř 333 400 žadatelům o azyl.

Migranti* většinou odejdou z domovské země na základě vlastního svobodného rozhodnutí, nikoli tedy proto, že jim hrozí nějaké přímé nebezpečí či perzekuce. Důvodem bývá většinou snaha zlepšit si životní podmínky: najít si práci, studovat, případně se připojit k rodinným příslušníkům, kteří již v zahraničí žijí. Uprchlíci požívají ochrany mezinárodního práva, a to především Úmluvy o uprchlících z roku 1951 (také známé jako Ženevská úmluva). Naopak na migranty se vztahuje vnitrostátní imigrační právo jednotlivých zemí.

Podívejte se na videa organizace UNHCR týkající se rozdílu mezi migrantem a uprchlíkem, dále vnitřně vysídlených osob a pomoci uprchlíkům.

Podpora integrace uprchlíků a migrantů v Evropě

Kromě azylové politiky, programů na ochranu hranic a humanitární pomoci podporuje EU rovněž integraci uprchlíků do evropské společnosti, a to například prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF). 

Přestože EU rozvoj efektivních integračních strategií podporuje, reálná situace v terénu se v jednotlivých členských zemích značné liší. Problematická situace se často zhorší v okamžiku, kdy mladí uprchlíci dosáhnou 18 let věku a pomoc podpůrných sítí, na které se do té doby spoléhali, jim přes noc zmizí. Navíc se členské země liší v množství zkušeností, které s integrační otázkou mají. 

Situace samotných migrantů je také složitá. Je prokázáno, že jejich život je nepřiměřeně ovlivňován špatnými výsledky ve vzdělávání, zaměstnatelnosti a nedostatečném přístupu k základním službám, jako je zdravotní péče a bydlení (více najdete ve zprávě EU o mládeži z roku 2015, a to v části o inkluzi).

V době, kdy je na vzestupu diskriminace, předsudky, rasismus a xenofobie, je naprosto nezbytné, ať už z právního, morálního či ekonomického hlediska, aby se EU zasazovala o dodržování základních práv, hodnot a svobod a přispěla k rozvoji soudržnějších společností.

A jak na tom jsou mladí lidé z rodin migrantů?

Žáci a studenti z migrantských rodin se často potýkají s adaptací na nové studijní prostředí. Sociální začlenění všech mladých lidí, včetně těch z rodin migrantů, je jednou z priorit Strategie EU pro mládež (2019-2027).

Od roku 2016 podporuje Evropská komise členské země v jejich úsilí o začlenění migrantů do vzdělávacích systémů a odborné přípravy, a to od předškolních zařízení po vysoké školy. Ve svém Akčním plánu pro integraci státních příslušníků třetích zemí stanovila Komise pro oblast vzdělávání tři priority:

• integrovat nově příchozí migranty do všeobecného systému vzdělávání co nejdříve
• předcházet nedostatečným studijním výsledkům dětí z rodin migrantů
• zabránit sociálnímu vyloučení a podporovat mezikulturní dialog.

Na projekty a další činnosti napomáhající integraci migrantů ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy jsou poskytovány finanční prostředky z programu Erasmus+. Strategická partnerství mají za cíl rozvoj inovativních vzdělávacích postupů a podporu přeshraniční spolupráce. V rámci programu Erasmus+ je rovněž podporováno budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích, které jsou důsledky migrace obzvláště dotčeny. 

Evropská unie rovněž spolufinancuje síť SIRIUS, která podporuje vzdělávání dětí a mládeže z rodin migrantů tím, že pořádá strategické aktivity na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a zprostředkovává kontakty mezi výzkumnými pracovníky, odborníky z praxe, kteří se oblastí vzdělávání migrantů zabývají, tvůrci politik, a v neposlední řadě migranty a uprchlíky. 

Kromě toho nabídla Komise více než 100 000 uprchlíků a nově příchozích migrantů přístup k bezplatné platformě s názvem Online jazyková podpora, která jim má pomoci s integrací do místní společnosti.

Co můžete pro inkluzi migrantů a uprchlíků udělat vy?

Zapojit se můžete různě. Zde uvádíme několik příkladů. Nejprve se můžete podívat na praktické tipy a informace o možnostech financování v publikaci Přínos práce s mládeží v souvislosti s otázkami migrace a uprchlíků. 
Zajímavé příležitosti nabízí také Evropské fórum mládeže. 
Můžete se zapojit do místních iniciativ, kampaní proti rasismu, jako je například Světový den uprchlíků (20. června) nebo kampaň proti nenávistným projevům No Hate Speech Campaign. Nebo jednoduše praktikujte toleranci. 

Pokud jste členem mládežnické organizace nebo byste se chtěli zapojit do nějakého projektu mezikulturní komunikace a solidarity, EU vám nabízí různé finanční možnosti. Zde jich pár uvádíme:

• Erasmus+ nabízí řadu grantů na projekty vzdělávací mobility. Například můžete zorganizovat výměnu mládeže, která je zaměřena na práci s migranty nebo uprchlíky, nebo se některé zúčastnit. Program Erasmus+ Sport rovněž nabízí granty na podporu místních sportovních projektů zaměřených na integraci uprchlíků - jde o výzvu s názvem Sport jako nástroj integrace a sociálního začlenění uprchlíků. Nejlepší projekty budou každoročně vyznamenány cenou EU #BeInclusive EU Sport Awards. Chcete-li se dozvědět více o tom, jak se vaše organizace může zapojit, obraťte se na národní agenturu ve vaší zemi.
   
• Evropská nadace pro mládež Rady Evropy rovněž nabízí financování místním, celostátním i celoevropským mládežnickým organizacím. Poskytuje prostředky na místní vzdělávací aktivity na téma lidských práv, dále na osvětové aktivity týkající nediskriminace, evropské projekty zaměřené na inkluzi a dále na zapojení a vzdělávání mládežnických organizací pracujících s mladými uprchlíky.
   
• Program EU Kreativní Evropa podporuje projekty v oblasti sociálního začlenění, integrace, mezikulturního dialogu a boje proti xenofobii a předsudkům. Kultura může být prostředkem, jak se s uprchlíky a migranty setkávat, komunikovat s nimi a začlenit je do místní komunity.
   
• Díky Evropskému sboru solidarity mají mladí lidé možnost zapojit se v rámci dobrovolnické nebo pracovní činnosti do projektů solidarity, případně vytvořit vlastní projekt, a to jak doma, tak v zahraničí. Tyto aktivity trvají od dvou do 12 měsíců. Projekty se zpravidla realizují na území Evropské unie.

* Slovo „migrant“ může být zavádějící, jelikož nemá žádnou právní hodnotu. Na mezinárodní úrovni nebyla dosud přijata žádná společná definice termínu „migrant“. Více se můžete dozvědět v Glosáři Evropské migrační sítě.