Umělá inteligence: Co byste měli vědět

poslední aktualizace čtvrtek, 18/11/2021

Mladí lidé jsou dnes obklopeni technologiemi využívajícími umělou inteligenci. Když hrajete online hry, stahujete aplikace nebo jste aktivní na sociálních médiích, poskytujete někdy i nevědomky některé své osobní údaje. Jak vaše údaje využívají algoritmy umělé inteligence? Zobrazuje se vám ve vyhledávačích a sociálních médiích stejný obsah, jako ostatním uživatelům? Máte stále kontrolu nad svými politickými, spotřebitelskými a společenskými volbami?

Co je umělá inteligence?

Umělá inteligence, anglicky artificial intelligence neboli AI, není záležitost budoucnosti – používá se již všude kolem nás. Umělá inteligence je zastřešující termín pro různé technologie, které umožňují strojům nebo programům napodobovat lidské myšlení.

Například když posíláte známému SMS, abyste si domluvili sraz, a váš mobilní telefon je schopen účel SMS rozpoznat a zanést schůzku do vašeho kalendáře, děje se tak díky algoritmu umělé inteligence.

Umělá inteligence má pro naši společnost obrovský potenciál v různých oblastech, jako je zdravotnictví či doprava, ale také například při boji proti změně klimatu. Umělá inteligence je konkrétně schopna analyzovat velké množství dat a rozpoznávat v nich obecné vzorce. Ty lze využít k optimalizaci tj. hledání optimálního řešení, například ke snížení emisí skleníkových plynů.

Počátky umělé inteligence

Koncept umělé inteligence není nový. O automobilech, které nebudou potřebovat řidiče, a robotech schopných komunikovat s lidmi sní lidstvo už docela dlouho. Již v 18. století sestrojil vynálezce Wolfgang von Kempelen fingovaný automat – jehož součástí byla figurína Turka a proto nazvaný Turek – který byl schopný porazit i zdatné hráče. Později se ukázalo, že byl ve skutečnosti řízen člověkem, která se ukrýval uvnitř herního stolu. I když tehdy vůbec nešlo o umělou inteligenci, je „Turek“ jasným příkladem naší již dlouhověké snahy o vybudování inteligentních strojů.

Kapitola moderní umělé inteligence začíná v roce 1936, kdy Alan Turing zveřejnil svůj koncept univerzálního stroje. Do nejširšího povědomí vstoupila umělá inteligence v roce 1997. A sice v momentu, kdy světového šampiona Garry Kasparova porazil v šachu počítač „Deep Blue“. Tehdy již nešlo o falešný automat, ve kterém byl schovaný šachista, ale o skutečný stroj, který vyhrál nad člověkem.

Umělá inteligence v našem každodenním životě

Umělá inteligence samozřejmě nevznikla pouze proto, aby počítače hráli s lidmi šachy – lze jí hodnotně využít v celé řadě oblastí. Možná si neuvědomujete, kde všude se již umělá inteligence uplatňuje. 

Při přehrávání MP3 díky ní můžete používat hlasového asistenta, ve fotoaparátu mobilního telefonu automaticky nastaví režim „portrét“ a další nejvhodnější parametry, v počítači vám doporučuje písničky podle algoritmů sledujících trendy u ostatních spotřebitelů, v navigaci vám okamžitě navrhne nerychlejší trasu, v podobě automatického e-mailového filtru sama hází do koše spam a tak dále. Lze tedy říci, že umělá inteligence je již všude kolem nás.

Díky umělé inteligenci můžeme používat virtuální asistenty, kteří pomáhají lidem s různými úkoly, například při stanovování léčby nebo při zjišťování spotřebitelských trendů na sociálních sítích. Umělá inteligence se ale používá také v marketingu, což vyvolává určité obavy o etických limitech jejího využití. Například jsou-li algoritmy zaměřeny na ovlivňování vašich politických rozhodnutí, jak údajně učinila společnost Cambridge Analytica během amerických voleb a při hlasování o brexitu. Proto je naprosto nutné, abychom věděli, jak takové algoritmy fungují.

Jak algoritmy fungují?

To lze dobře ukázat na příkladech ze sociálních médií. Algoritmy sledují chování a vzorce chování jednotlivců a využívají je k vytváření a nabízení návykových zážitků online. Čím více času strávíte například na Facebooku, Instagramu nebo TikToku, tím více peněz takové společnosti vydělávají. To je nová realita reklamního odvětví. Problém spočívá v tom, že u uživatelů může skutečně vzniknout návyk, který vám filtruje informace nebo vás přímo uzavře do ideologické „bubliny“.

A aby si taková média zajistila, že se budete znovu a znovu vracet, nabízejí vám takový obsah, který vás na základě analýzy prováděné jejich algoritmy s největší pravděpodobností zaujme – tedy vybraný na míru. Pokud tedy začnete v prohlížeči hledat například konspirační teorie, vaše kanály na sociálních médiích vám začnou takový obsah zobrazovat. Brzy budete obklopeni obsahem, který bude toto vaše přesvědčení čím dál více posilovat.

To platí pro vás, ale i pro vaše nejbližší. Zajímali jste se někdy například, zda váš telefon „poslouchá“ i když nevoláte ? Jedné dívce – budeme jí říkat třeba Mia – se přihodilo toto: její přítel se jí zeptal, jak se jí líbí pár bot, který viděl na internetu. Další den se jí zobrazila reklama na přesně takový pár bot. Nikdy je sama online nehledala, takže jí došlo, že informaci získal její telefon. Příslušný algoritmus detekoval, že byla se svým přítelem (lokalizoval je podle toho, že byli oba připojeni k téže síti) a že její přítel hledal online boty. Poté z toho vyvodil, že by ji mohl stejný výrobek zaujmout, protože má podobný uživatelský profil. Opět algoritmy!

Je v našem vlastním zájmu vědět co nejvíce o tom, jak tyto algoritmy vznikají a fungují a jak ovlivňují naši společnost. Mladí lidé jako vy pak budou moct být vůči takovým technologiím kritičtější a budou jako jejich uživatelé činit informovaná rozhodnutí. Možná vás to bude motivovat i k tomu, abyste se v budoucnu o problém zajímali a angažovali ohledně toho, jak se bude naše společnost v tomto směru vyvíjet.

Co je třeba udělat pro ochranu našich údajů?

Přemýšlejte o tom, jaké aktivity online provádíte a nezapomínejte, že vlastně žijete v jakési „internetové bublině“.

Zde najdete několik tipů, jak ochránit vaše osobní údaje:

• Pokud je to možné, používejte virtuální soukromou síť (VPN). Kromě toho, že tak skryjete svou skutečnou identitu, skryjete i vaše aktivity online před vaším poskytovatelem internetu.
• Na internetu se pohybujte v režimu „incognito“ a používat vyhledávače, které nezaznamenávají, co vyhledáváte.
• Omezit maximálně sledovací aplikace ve vašem telefonu.
• Ve prohlížeči používejte rozšíření (add-ons) zaměřená na ochranu soukromí – umožňují zablokovat to, aby vás někdo sledoval.
• Na počítači použijte ty prohlížeče, jejich prioritou je ochranu soukromí.
• Určitá rozšíření prohlížeče umožňují automaticky mazat cookies třetích stran ihned po opuštění stránky (pozor: některé stránky bez nich ale nefungují).

Co v této věci EU podniká?

Evropský přístup k umělé inteligenci se zaměřuje na dvě oblasti: Na zajištění excelence umělé inteligence a na posilování důvěry v její používání. Pomocí souboru pravidel se Komise snaží řešit rizika, která by mohla z některých využití umělé inteligence vyplývat. V dubnu 2021 zveřejnila balíček předpisů týkajících se umělé inteligence, v němž navrhla nová pravidla a opatření, aby se z Evropy mohlo stát světové centrum, kde se rodí důvěryhodná umělá inteligence.

 

 

Erasmus+ podporuje projekty pro mladé lidi v oblasti digitální gramotnosti

Chcete se spolužáky či týmem věnovat projektu týkajícímu se tohoto tématu?

EU nabízí finanční podporu projektům, které rozvíjejí digitální kompetence a mediální gramotnost mladých lidí (zejména kritické myšlení a schopnost vyhodnocovat informace a pracovat s nimi). Chce tak pomoci zvýšit odolnost mladých lidí vůči dezinformacím, falešným zprávám a propagandě, jakož i jejich schopnost podílet se na demokratickém životě,

Buď můžete dát dohromady neformální skupinu nejméně čtyř lidí ve věku 13–30 let, ve které bude alespoň jedna vedoucí osoba ve věku nejméně 18 let, nebo se přihlásit za mládežnickou organizaci (např. mládežnické centrum, nevládní organizaci, obec).

Maximální výše grantu na jeden projekt činí 60 000 EUR. Lze jej využít na pokrytí nákladů souvisejících s koučováním, podporou začlenění, cestováním a dalších výdajů spojených s pořádáním akcí.

Více informací najdete na stránce portálu Erasmus+ věnované této iniciativě. Oslovte též českou agenturu programu Erasmus+.