Jaká by měla být věková hranice pro volební právo?

poslední aktualizace pondělí, 02/05/2022

Odevzdat svůj hlas ve svobodných a demokratických volbách je občanským právem, které vám umožňuje vybrat si své zástupce, již budou rozhodovat o veřejných záležitostech týkajících se celé společnosti. Proto je tak důležité tohoto práva využít, neboť díky němu můžete rozhodnout, jaký model společnosti preferujete. Zároveň vás to nutí k zamyšlení nad tím, komu dáte svůj hlas, aby v zájmu realizace této vize přijímal vhodná opatření. Víte, od jakého věku můžete jít volit? V každé zemi je to trochu jinak, takže to raději rozveďme!

Současná situace v Evropě

Tipnete si, v kolika zemích EU mohou jít k volbám lidé mladší 18 let? V 8, 15 nebo 20 členských státech EU? Které země to podle vás jsou?

Ve skutečnosti realitě neodpovídá ani jedno z těchto čísel. Mladší 18 let mohou volit pouze v Rakousku (první země, která věkovou hranici snížila). Na Maltě a v Belgii mohou šestnáctiletí a sedmnáctiletí volit do Evropského parlamentu. Pouze Rakousko a Řecko přiznává mladým lidem (od 17 let) volební právo i ve vnitrostátních volbách. Volby na různých úrovních (místní, regionální a celostátní) se řídí různými volebními pravidly.

V některých zemích EU (Belgie, Bulharsko, Kypr, Lucembursko a Řecko) je účast ve volbách do Evropského parlamentu povinná. Dá se tedy očekávat, že je tam volební účast určitě vyšší než v zemích, kde se můžete rozhodnout, zda k volbám půjdete, či nikoli. Bylo by zajímavé vědět, jak se tento přístup měnil v průběhu času, tj. od doby, kdy lidé za volební právo bojovali, až po dnešek, kdy se toto právo stalo v některých zemích povinností.

Dnes již neplatí otřepaný názor, že mladé lidi politika nezajímá. Ve skutečnosti se výrazně angažují v otázce rovnosti žen a mužů, klimatické otázce nebo za zrušení neplacených stáží. Politika se v průběhu času vyvíjí a mladí lidé se naučili, jak se v moderní době zapojit do dění ve společnosti a sdělovat svůj postoj, aby tak dali najevo, jak by podle nich měla společnost fungovat. 

Přestože existují další možnosti účasti na společenském dění, jako jsou hnutí mládeže, aktivismus online, dobrovolnická činnost, podpora některé z evropských občanských iniciativ či účast v evropském dialogu s mládeží umožňující interakci s tvůrci politik, je přiznání volebního práva mladým lidem silný vzkaz, že na jejich názoru záleží, že jim politici naslouchají a počítají s nimi. 

O čem se vede diskuse? Jaká jsou pro a proti?

Argumenty proti snížení věkové hranice pro volební právo pod 18 let se opírají o vědecké poznatky z oblasti neurologického vývoje člověka, podle nichž se mozek v tomto věku stále vyvíjí a zraje. Někteří odpůrci navíc tvrdí, že mladí lidé nejsou o politice a rozhodnutích, která mohou svými hlasy ovlivnit, dostatečně informováni. 

Dnešní mladí lidé perfektně zvládají práci se sociálními médii a novými technologiemi. To by mohlo být doplněno o vzdělávání na téma aktivního občanství, aby byli vybaveni potřebnými nástroji a zdroji k pochopení toho, jak politika funguje a jakou má roli.

Argumenty ve prospěch přiznání volebního práva mladým lidem od 16 let zdůrazňují skutečnost, že by se tím vytvořil a upevnil demokratický zvyk chodit k volbám, čímž by se napomohlo řešení problému volební neúčasti dospělé populace. Přiznání volebního práva mladým lidem by tak časem prospělo celému volebnímu systému, neboť by podporovalo aktivní občanství v demokratické společnosti již od dospívání. Dalším argumentem je, že v mnoha zemích mohou mladí lidé od 16 let pracovat, a když tedy mohou odvádět daně, proč by neměli mít právo rozhodovat o tom, jak budou daňové prostředky vynakládány. 

V neposlední řadě by přiznání volebního práva mladým lidem zapadalo do souboru dalších práv, která obvykle ve věku 16 let získávají, jako je získání řidičského průkazu k řízení motocyklu nebo rozhodování o zdravotních záležitostech, které se jich týkají, aniž by k tomu potřebovali souhlas rodičů.

Co bude dál?

V průběhu let se projevuje tendence snižovat věkovou hranici pro volební právo. EU usiluje o co největší zapojení mladých lidí do voleb. V březnu 2022 dosáhl Evropský parlament ohledně voleb do EU kompromisu, který zahrnuje snížení věkové hranice pro účast ve volbách na 16 let ve všech členských státech EU, pokud tyto státy nerozhodnou jinak. 

Prostřednictvím projektů financovaných z programu Erasmus+, jako je projekt Jugend-Upgrade für Europa, se Evropská komise rovněž snaží dát evropské demokracii nový impuls a co nejdříve zapojit mladou generaci do volebních procesů. 

Rada Evropy navíc podporuje, aby se jako první krok snížila věková hranice na 16 let alespoň v místních a regionálních volbách. 

A co vy? Cítíte se být připraveni odevzdat svůj hlas? Nebo upřednostňujete jiné způsoby aktivního občanství?

Poslechněte si rozhovor Mireiy Pla Mateuové z Eurodesku s Nicolaim Boysenem, členem rady Evropského fóra mládeže, na téma snížení věkové hranice pro přiznání volebního práva.